सुन्दर कविता क्रमान्क दोन : "कणा - कुसुमाग्रज"

20 Jun 2010
Posted by bain

'ओळखलत का सर मला' पावसात आला कोणी

कपडे होते कर्दमलेले केसावरती पाणी.

क्षणभर बसला नंतर हसला बोलला वरती पाहून:

'गंगा माई पाहुणी आली, गेली घरट्यात राहून

माहेरवाशीण पोरीसारखी चार भिंतीत नाचली

मोकळ्या हाती जाईल कशी बायको मात्र वाचली

भिंत खचली चुल विझली होते नव्हते नेले

प्रसाद म्हणुन पापण्यांमधे पाणी थोडे ठेवले

कारभारणीला घेवुन संगे सर, आता लढतो आहे

पडकी भिंत बांधतो आहे. चिखल गाळ काढतो आहे'

खिशाकडे हात जाताच हसत हसत उठला

पैसे नकोत सर, जरा एकटेपणा वाटला

मोडून पडला संसार तरी मोडला नही कणा

पाठीवर हात ठेउन नुसते लढ म्हणा.

 

Comments

VERY NICE AGADI KHUPACH CHHAN

VERY NICE AGADI KHUPACH CHHAN

sachin patil (not verified) | Aug 11th, 2011 at 8:55 pm

its worlds greatest poem

its worlds greatest poem

sachin patil (not verified) | Aug 11th, 2011 at 8:55 pm

very nice poem keep posting

very nice poem keep posting such poems

mahendra (not verified) | Jul 2nd, 2010 at 11:36 pm

Post new comment

The content of this field is kept private and will not be shown publicly.
CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters (without spaces) shown in the image.